Hora Říp 27.9.2008

    Na horu Říp jsme vyrazili s tehdejším přítelem Honzou z Prahy ve 13hodin odpoledne. Dnešní výlet vymyslel můj táta a společně s ním, mamkou, bráchou Jirkou a jeho rodinou, plus mým dědou a babičkou, jsme se sešli na parkovišti pod Řípem. Táta nejdřív zůstal s babičkou dole u auta, protože babička by kopec nevylezla a na kolečkovém křesle bychom ji do kopce nevytlačili. My ostatní se vydali po skoro kolmé cestě na vrchol. Šel s námi i děda, kterému je přes 80let a v jeho věku se cestou nahoru pouze zadýchal, nic víc, zvládl to s energií mladíka - všechna čest. Když jsme kopec zdolali, brácha usoudil, že cesta byla vhodná pro jízdu autem, zavolal tátovi, který naložil babičku a během vteřiny se objevil u nás nahoře. A opět se potvrdil fakt, že všude se najde nějaký blbec a ani tady jsme se bez něj neobešli - byl jím kluk, asi třicetiletý, který i přes auto označené značkou pro invalidy nechtěl tátu po cestě pustit. Ale my, jako Baxové pravé cholerické krve, jsme se do mládence okamžitě pustili, schytal pár nadávek a našeho rodinného běsnění, takže neměl šanci cokoli dál říct. Setřeli jsme ho, haha, pitomeček...

    Po našem malém adrenalinovém zážitku jsme se přesunuli k rotundě sv.Jiří. Na prohlídku (teda nevím, co tam mohli vidět, byli tam jen lavice a svíce) šla jen mamka a brácha s rodinou, my ostatní zůstali venku a povídali si. Když prohlídka skončila - prej tam byla hrozná zima a ještě zákaz focení - jsme se šli podívat na vyhlídky, nafotili pár foteček a pak jsme se přesunuli k restauraci, kde jsme si dali bramboraky a párky v rohlíku, lahoda. No a neopomenu vám sdělit zážitek z toalet u restaurace - doporučuju vám nepotřebovat na hoře Říp na záchod, protože takový záchody, jaké tam mají, jsou horší než ve středověku, prostě hrůza, žloutenka a děs!!

    Když jsme dojedli, vydali jsme se zpátky k autu, kde jsme se hromadně rozloučili a každý se vydal k sobě domů...

pár členů z naší famílie :))